EU Inc. - jedna spolecnost pro celou Evropu. Co to znamena pro startupy a digitalni tvurce?

Dne 18. brezna 2026 Evropska komise oficialne predstavila legislativni navrh EU Inc. - panevropskeho pravniho ramu spolecnosti, znameho take jako 28. rezim. Po letech diskusi, zpravach Maria Draghiho a Enrica Letty a lobbingu ze strany startupoveho ekosystemu se koncept posunul z faze napadu do faze prava. Pro evropske podnikatele, vcetne digitalnich tvurcu prodavajicich pres Stripe, je to potencialne nejvyznamnejsi reforma od zavedeni eura.

Ale jak to u regulaci EU byva, cert se skryva v detailech.

Co je EU Inc. a jaky problem resit?

EU Inc. je volitelna, jednotna pravni forma spolecnosti dostupna ve vsech 27 zemich Evropske unie. Nenahradi ceske s.r.o., nemecky GmbH ani francouzske SAS - je to dalsi moznost, proto nazev "28. rezim". Dnes startup, ktery chce pusobit v 5 zemich EU, musi v kazde z nich zalozit samostatnou spolecnost. Samostatni pravnici, ucetni, registracni procedury a naklady. Podle udaju Evropske komise stoji takova expanze 50 000 - 150 000 eur v prvnim roce. Pro srovnani - startup v USA se zaregistruje v Delaware za 400-900 dolaru a okamzite pusobi v 50 statech. Rozdil je deseti- az tricetinarosobny.

Prave tato propast zpusobuje, ze 30-40 % evropskych jednorozcu presunulo sve sidlo do USA - predevsim do Delaware. Ne proto, ze by Evropa nemela talenty ci napady, ale proto, ze provozovani firmy ve vice zemich EU zaroven je absurdne drahe a slozite. EU Inc. to ma zmenit.

Co vime jiste

Navrh Komise (COM(2026) 321) je jiz verejny a konkrety jsou pusobive. Zalozeni spolecnosti EU Inc. ma byt plne digitalni - bez notare, bez navstevy uradu, odkudkoli na svete, behem 48 hodin, za maximalne 100 eur. Minimalni zakladni kapital cini symbolicke 1 euro. Pro kontext: registrace GmbH v Nemecku trva 4-6 tydnu a stoji 2 000 - 5 000 eur. V Cesku zalozeni s.r.o. vyzaduje znalost spravnych oboru cinnosti a sice se minimalni zakladni kapital snizil na 1 CZK v roce 2014, expanze do zahranici zustava slozitou zarezitosti.

Misto registrace v kazde zemi zvlast vyuziva EU Inc. jednoho rozhrani na urovni EU propojujiciho narodni obchodni registry (system BRIS). Udaje firmy zadate jednou. A nejde jen o registraci - valne hromady, jednani predstavenstva, emise podilu, prevody - vse probiha digitalne. Regulace vyslove zakazuje clenskym statum ukladat dalsi papirove formality.

Jednim z nejvice prelomovych prvku je EU-ESO - sjednoceny schema opcnich programu pro zamestnance. Dnes ESOP-y funguji drasticky rozdilne v ruznych zemich EU: v nekterych jsou vyhodne (Francie), v jinych jsou danove temer trestajici (Nemecko, Belgie). EU-ESO zavadi zasadu, ze dan se pocita az pri prodeji podilu, nikoli pri jejich nabiti. Eliminuje to absurdni situaci, kdy zamestnanec musi zaplatit dan drive, nez ziskal jakykoliv prijem. Navrh tez pripousti flexibilni tridy podilu - vcetne prioritnich podilu chranicich zakladatele pred ztratou kontroly. Jde o mechanismus dobre znamy z Delaware, ale v Evrope dosud dostupny pouze fragmentarne.

Ursula von der Leyen to shrnula takto: "Any entrepreneur will be able to create a company within 48 hours, from anywhere in the European Union." Cilem Komise je dohoda Parlamentu a Rady do konce roku 2026.

Draghi: Evropa sama sobe uvaluje cla

Abychom pochopili, proc EU Inc. vzniklo prave ted, musime se vratit k unoru 2025, kdy Mario Draghi - byvaly predseda ECB a byvaly italsky premier - publikoval ve Financial Times clanek, ktery se stal manifestem zmen. Nazev mluvi za vse: "Forget the US - Europe has successfully put tariffs on itself".

Draghi argumentuje, ze vnitrni bariery EU odpovidaji clum na urovni 45 % pro vyrobu a 110 % pro sluzby - to jsou data IMF. Podle nej jsou tyto vnitrni bariery skodlivejsi pro rust nez jakakoliv cla, ktera by USA mohly uvalit. Obchod mezi zememi EU je mensi nez polovina obchodu mezi americkymi staty - v plne integrovane ekonomice nepredstavitelna situace. Naklady na soulad s GDPR snizily zisky malych technologickych firem o 12 %. A od roku 2009 do 2024 USA napumpovalo do ekonomiky petkrat vice nez eurozona (14 bilionu eur oproti 2,5 bilionu eur), coz se projevilo dramatickym rozdilem v domaci poptavce a investicich do R&D.

Co je obzvlaste dulezite pro tvurce a podnikatele prodavajici online, Draghi upozornuje na paradox: obchodni otevrenost Evropy se stala jeji slabinou. Obchod jako procento HDP vzrostl v eurozone z 31 % na 55 %, zatimco v USA - z 23 % na pouhych 25 %. Evropa de facto zvysuje regulacni bariery v sektoru, ktery tvori 70 % jejiho HDP.

Draghi konci zaverem, ktery se stal mottem cele reformy: "Both these shortcomings - supply and demand - are largely of Europe's own making. They are therefore within its power to change."

Co stale nevime

Navrh je ambiciozni, ale nechava vyznamne mezery - a prave v nich spociva riziko, ze EU Inc. sdili osud predchozich pokusu o harmonizaci.

Nejdulezitejsi neznamou jsou dane. EU Inc. neharmonizuje dane - kazda zeme EU si zachovava plnou danovou suverenitu a spolecnost EU Inc. bude danena podle prava zeme sidla. Komise doporucuje (ale neprikazuje) statum, aby s EU-ESO zachazely jako s kapitalovymi zisky misto prijmu ze zamestnani - ale je to jen doporuceni. Bez BEFIT (Business in Europe: Framework for Income Taxation), ktery sam uvaznul v jednanich, danove roztristent EU zustane nejvetsim nakladem preshranicnich operaci. Pro ceske podnikatele, kteri se uz nyni potykaji se slozitostmi danovych povinnosti pri mezinarodnim prodeji, to znamena, ze EU Inc. zjednodusi pravni formu, ale nezjednodusi dane.

Druhou mezerou je reseni sporu. Delaware ma Court of Chancery - specializovany korporatni soud s vice nez 200letou historii judikatury. EU Inc. nepocita s takovym protejskem. Clenske staty mohou (ale nemusi) urcit specializovane soudy, coz vytvari riziko rozdilnych interpretaci techz predpisu ve 27 zemich. EU Inc. rovnez vyslove neharmonizuje pracovni pravo - v Nemecku firmy nad 500 zamestnancu budou nadale muset mit zastupce zamestnancu v dozorci rade, ale v Estonsku takovy pozadavek neexistuje. Odbory, v cele s ETUC, varuji pred registraci spolecnosti v zemich s nejslabsi ochranou zamestnancu.

Oliver Roethig z UNI Europa rika jasne: "EU Inc. opens a window for circumventing national regulatory frameworks" - a varuje, ze navrh muze podkopat evropsky socialni model. Na druhe strane Julian Teicke z BAD1 kritizuje z uplne jineho uhlu: "This is just slapping a single login screen over 27 fragmented legal systems - we need real, borderless infrastructure."

Podari se to tentokrat?

EU Inc. neni prvni pokus. Societas Europaea (SE) prijata v roce 2001 mela byt paneuropskou formou spolecnosti, ale byla tak rozredena kompromisy, ze ji prakticky nikdo nepouziva - pouze zhruba 3 000 registraci, predevsim skorkove spolecnosti. Societas Privata Europaea (SPE) navrzena v roce 2008 specialne pro male a stredni firmy byla zablokovana Nemeckem kvuli kodeterminaci. Single-Member Company (SUP) z roku 2014 byla stazena v roce 2018 ze stejnych duvodu. Spolecny danovy zaklad CCCTB navrzeny od roku 2011 byl stazen v roce 2023.

Vzorec je jasny: kazdy pokus o sjednoceni bud ztroskota, nebo je tak rozreden, ze ztraci smysl. Ale tentokrat je kontext jiny. Draghiho zprava poskytla bezprecedentni politickou legitimitu. Konkurencni tlak ze strany USA a Ciny je silnejsi nez kdykoli predtim. A poprve navrh zamerne obchazi politicky nejtoxictejsi otazky (dane, pracovni pravo) a soustredi se vyhradne na pravo spolecnosti. To muze byt zaroven jeho silnou strankou, tak i omezenim.

Co to znamena v praxi - zejmena pro ceske firmy

Ceska republika je jednou ze zemi, ktere mohou na EU Inc. ziskat nejvice. S 10,5 miliony obyvatel je domaci trh prilis maly na to, aby startupy mohly rust jen lokalne. Ceske firmy proto expanduji brzy - obvykle nejprve na Slovensko diky jazykove blizkosti a pote do Nemecka a Rakouska. Tento preshranicni presun je dnes slozity a nakladny. Rocni naklady na compliance preshranicniho podnikani v EU dosahaji 42 miliard eur - bariera, ktera neproporcionalne dopadala na mensi firmy.

K tomu Cesko neni v eurozone. Obchodovani v CZK pridava dalsi vrstvu frikce pri preshranicnim podnikani - konverze men, ucetnictvi ve vice menach, kurzova rizika. EU Inc. sice menovou otazku primo neresi, ale odstranenim pravnich barier expanze vyrazne zmensuje celkovou slozitost.

Praha se etablovala jako stredoevropsky technologicky hub s silnym inzenyrskym talentem. Startupy jako Productboard ci Kiwi.com ukazuji, ze ceske firmy dokazi konkurovat globalne - ale obe musely pri sve expanzi resit slozite pravni struktury ve vice zemich. S EU Inc. by dalsi generace ceskych startupu tuto prekazku nemela.

Pro digitalni tvurce vyuzivajici Stripe a prodavajici globalne muze EU Inc. znamenat, ze misto zonglovani s vice pravnimi subjekty v ruznych zemich postaci jedna spolecnost a jeden nastroj pro automatizaci faktur. Ceska republika s 19% sazbou dane z prijmu pravnickych osob je konkurenceschopna, ale ne nejnizsi v EU - otazkou tedy zustava, jak budou startupy volit sidlo. Nastroje jako striptu.com, ktere jiz dnes automatizuji fakturaci transakci ze Stripe v ruznych ucetnich systemech, budou v epoche EU Inc. jeste potrebnejsi - protoze jedna spolecnost operujici ve vice zemich znamena take vice danovych jurisdikci k obsluze.

Vyzva vsak zustava v souladu s mistnima predpisy a lokalni danovou legislativou, protoze tu EU Inc. nesjednocuje. At uz jde o vyber spravneho fakturacniho systemu, porozumeni merchant-of-record modelum nebo aktivaci Stripe Tax - administrativni zatez preshranicniho podnikani zustane.

Klicova cisla

Parametr	Hodnota
Naklady na registraci EU Inc.	pod 100 eur
Doba registrace	48 hodin
Minimalni zakladni kapital	1 euro
Naklady na expanzi do 5 zemi EU (dnes)	50 000 - 150 000 eur
Ekvivalent v USA (10 statu)	1 500 - 5 000 dolaru
Vnitrni bariery EU dle IMF	45 % (vyroba), 110 % (sluzby)
Evropske jednorozce se sidlem v USA	30-40 %
Rocni naklady na preshranicni compliance v EU	42 mld eur
Minimalni zakladni kapital ceske s.r.o.	1 CZK (od 2014)

Mic je nyni na strane Evropskeho parlamentu a Rady. Cil: konec roku 2026. Predchozi pokusy koncily neuspesne nebo rozredenim. Ale jak to vyjadril Draghi - tyto bariery jsou dilem same Evropy, a proto je Evropa ma v moci zmenit.

---

Zdroje: Evropska komise COM(2026) 321, IP/26/614, Financial Times - Mario Draghi, 14.02.2025, Tech.eu, A&O Shearman, IMF, Dealroom